Naposledy aktualizováno 23 dubna, 2022
Výstavba v České republice se stává takřka nemožnou a to ze dvou příčin: naprosto neexistující
územní plánování a naprosto nefungující systém stavebních úřadů. Ponechme stranou územní
plánování, ke kterému dochazí jen jednou za 10 let, kdy se sejde zastupitelstvo města/obce a během
několika hodin, kdy se dohadují komu co bude lépe vyhovovat, načmárají do map zóny povolené
výstavby, na základě kterýchžto změn, jedna skupina obyvatel díky nedostupnosti stavebních pozemků
a jejich vysoké ceně pohádkově zbohatne, a druhá skupina, která má smůlu v prosazování svých zájmů
nebo se zkrátka díky svému zaměstnání a časových důvodům k vyjádření nedostane, zůstane chudá a
bez možností vybudovat si vlastní bydlení, přestože odvádí polovinu svých příjmů státu, platí armádu,
polici, hasiče, příspívá na veřejné služby a do rozpočtu měst a obcí. Zaměřme se na práci stavebních
úřadů.
Česká republika má podle debat probíhajících v pořadech České televize něco přes 1100 stavebních
úřadů zaměstnávajících přes 11 tisíc úředníků. V některých zdrojích se uvádí počet úřadů 714, případně
můžete vypátrat i jiné číslo, kdy rozdíl může být dán tím o jaký typ úřadu se jedná, jakou má pravomoc
a místní příslušnost. Vyšší číslo pravděpodoně zahrnuje kanceláře v malých obcích, kde tato kancelář
provádí pouze část činností souvisejících se stavebním řízením a sama nemá rozhodovací pravomoc.
Každopádně tento rozdíl němění nic na hrubém pohledu na problematiku kapacity stavebních úřadů.
Tyto tisíce úředníků zpracují a vydají 85 tisíc stavebních povolení ročně, z toho budovy představovaly
47 tisíc. I když se některá povolení týkají obřích staveb, kde může být projekt složitý, valná většina se
týká staveb menších, zpravidla bytových jednotek, rodinných domků, garáží a zahradních chatek. Jak je
vidět jeden úředník stavebního úřadu vyřídí v průběhu pracovních dní roku zhruba 8 stavebních
povolení za rok, tj. jedno jediné povolení za 1.5 měsíce, to je nějakých 30 pracovních dní (a všichni
víme, že za 1.5 měsíce povolení nevyřídíte). Pokud vezmeme v úvahu práci projektanta, který má
přípravit projekt rodinného domu, tak tato práce může trvat od 1 týdne, v případě hotových projektů,
ale může trvat i měsíc nebo dva, podle lokality stavby, řešení inženýrských sítí, dnes i solárních
systémů, tepelných čerpadel, vlastních zdrojů vody, čističek odpadních vod a dalších systémů.
Zpravidla práce na takovém projektu netrvá o mnoho déle, protože v případě skutečných profesionálů,
kteří svou práci znají, se jednak nejedná o nijak nestandardní, nepředvídatelnou a složitou činnost a
jednak by se neuživili. Tito projektanti Vám zase řeknou, že kompletní připravenou projektovou
dokumentaci si skutečný odborník dokáže prostudovat za jeden den do takového detailu, že má
naprosto jasnou představu o všech aspektech projektu. Pokud si úředník prostuduje jeden projekt za
den, každý týden si nějaký den vyhradí na návštěvy stavebních lokalit ve svém okrese, aby mohl
provést šetření na místě, v počítači odkliká automatizované zprávy, ke kterým připojí dokumentaci, aby
získal pro občana vyjádření obce, hasičů, provozovatelů inženýrských sítí a distributorů energíí,
správců životního prostředí a vůbec všech těch 40 až 50 různých vyjádření a povolení, sjedná řízení na
místě se věemi účastníky stavebního řízení, včetně majitelů sousedních pozemků, jeden den si vyhradí
na zpracování těchto vyjádření, žadost o doplnění nebo změnu v projektové dokumentaci, další den na
uzavření případu a vystavení stavebního povolení, tak stavební povolenní na takový průměrný rodinný
domek lze vyřídit za 3 až 4 dny. Je sice pravda, že rozsáhlá stavební díla vyžadují mnohonásobně více
práce, ale to je kompenzováno velmi malými stavbami, jako jsou chatky, garáže a různé přístavby.
Ptáme se tedy, co dělá úředník stavebního úřadu celých 30 pracovních dní, když jeden případ vyřeší
za 3 – 4 dny? Určítě nepomáhá občanovi, který si sám musí vyřídit všechna další povolení a získat
vyjádření dotčených stran. Je zcela zřejmé, že počet zaměstnanců stavebních úřadů je desetinásobně
větší, než jaká je skutečná potřeba, svědomitě odvést tuto práci. Není divu, že si úředníci budují
byrokratický aparát, který musí vyvíjet nějakou činnost za každou cenu a vyvolat tak dojem
obrovského množství práce, protože jinak by byl těžko obhajitelný tak vysoký stav zaměstnanců. Ve
skutečnosti pro zpracování 85 tisíc stavebních povolení potřebujeme pouze necelou desetinu
zaměstnanců stavebních úřadů. K tomu nutno podotknout, že např. Česká komora architektů vede ke
dni 14. září 2021 v evidenci 5316 architektů a i když v této oblasti pracuje více lidí, protože ne všichni
jsou v této instituci organizováni, je to velmi překvapivé číslo. Česká republika tedy zaměstnává více
úředníků stavebních úřadů než jaký je počet lidí kvalifikovaných pro architektonickou činnost,
projektování, rozpočtování, činnosti spojené s analýzou, návrhem a přípravou stavby, pro konzultace,
dohled nad stavbou a další činnosti v této oblasti.
Hnutí DNES vyzývá vládu a parlament ČR, aby okamžítě byli propuštěni ze zaměstnání přebyteční
úředníci stavebních úřadů a aby jejich stav byl zredukován z více než 11000 na 900 a dalších 200, aby
bylo zaměstnáváno pouze jako kontraktoři, se kterými bude uzavřena smouva na dobu určitou na dobu
3 měsíců až jednoho roku a to jen v případech, kdy je potřeba dočasně navýšit počet pracovníků. Tak
tomu je v privátním sektoru, je to zcela běžné a kontraktor musí hledat uplatnění tam, kde zrovna jeho
kapacitu pořebují. Tím lze uřetřit podle našich informací na mzdách a odvodech na sociálním a
zdravotní pojiřtění zhruba 60 milionů Kč měsíčně, nebo-li 7.2 miliardy ročně jen na mzdách, další
úspory lze dosáhnout zrušením kanceláří a omezením nepotřebného provozu stavebních úřadů. Tuto
druhou část úspor bude možné okamžitě přesunout do digitalizace stavebního řízení.
Samozřejmě před přípravou výpovědí z pracovního poměru je nutné změnit pravidla pro vyplácení
odstupného a nahradit zcela nesmyslné 6-ti měsíční odstupné standardním 2 měsíčním odstupným, jaké platí v privátní sfěře. Neberte to jako nenávist vůči představitelům státní správy a státním
zaměstnancům, ale jako narovnání vztahů mezi privátním a věřejným sektorem, a jako uplatnění
principů spravedlnosti a vyrovnání podmínek v ekonomickém prostředí.
Občané České republiky rozhodně nehodlají čekat na nový stavební zákon a jeho vstup v platnost.
Upozorňujeme, že řada občanů je připravena zahájit stavby bez vyřizování stavebního povolení a tito
občané nehodlají čekat až se oněch 11 tisíc lidí uráčí jejich žádostmi zaobírat, ani nehodlají nadále
respektovat územní plánování. Pokud jejich stavba není v lokalitě, kde by taková stavba byla
problematická vzhedem k existujícím elektrickým vedením, potrubí, jiným stavbám, vodním plochám,
záplavovým oblastem, atd., a pokud nenarušuje jejich záměr práva jiných lidí, hranice pozemku,
sousedské vztahy, nezastiňuje a nepřevyšuje výrazně jiné stavby, neohrožuje vodní zdroje atd.,
nevidíme důvod, proč by občan nemohl zahájit stavbu i bez rozhodnutí úředníků a hodláme je v jejich
úsilí podpořit. Ano, jsme si vědomi, že úřady se mohou pokusit zasáhnout a stavební úřad či obec, kam
katastrálně dané území patří, se může pokusit takovou stavbu za asistence policie zastavit, ale my
občané máme moc se této síle postavit, nejsme úplně bezbranní. Jsme schopni svého vysněného
bydlení dosáhnout buď pasivním odporem, kdy zrušíme trvalé bydlení na území ČR, zaregistrujeme
firmy v zahraničí, převedeme svou výdělečnou činnost a ten nepatrný a v porovnání s vyspělými
zeměmi zanedbatelný kapitál do zahraničí a připravit český stát o daňové příjmy, odvody na sociálním
a zdravotním pojištění a vyhladovět tak státní aparát a byrokratickou mašinerii. Jsme schopni i
aktivního odporu, žijeme v době kdy je možné si uhájit svá práva a své terirorium se zbraní v ruce a
nemusíme se vydat na milost a nemilost byrokratům. V extrémním případně můžeme i usilovat o
odtržení svého území od politického vlivu České republiky. Skutečně vyvstává otázka, k čemu nám
vlastně takový stát jako Česká republika slouží a zda má smysl setrvávat v jakémsi pochybném
územním a zkostnatělém politickém uspořádání s lidmi, kteří pouze čerpají ze společných zdrojů a
uspokojují své zájmy a jsou naprosto lhostejní k potřebám ostatních, kteří do systému přispívají. Pro
skupinu osob, která již nevidí jiné východisko může být vykoupení pozemků, vytvoření celistvého
území a vyhlášní samostatnosti rozumným ne-li jediným řešením. Takto získanou samostatnost si
taková skupina dokáže uhájit nejen proti původně vlastní zemi, ale i proti případným cizím agresorům.
Moderní technologie pokročily do takové míry, že je dnes možné např. obohacování uranu mnohem
efektivnějšími metodami než je zpracování uranoveho fluoridu v centrifugách, vyhrazené jen
mohutným státním projektům, dnes jsou jiné možnosti, kdy lze stovky tun rudy během několika měsíců zpracovat a získat třeba 1000 kg štěpného materiálu obohaceného dle potřeby až na 99.8% za relativně nízkých nákladů, takže se i menšina či jednotlivec může dopředu přípravit, demonstrovat svoji sílu a odhodlanost a s ohromnou údernou silou se postavit zlovůli státu, nebo jiné agresivní mocnosti, která by chtěla nově odtržené území uchvátit.
Uvidíme jak daleko to nechá naše politická reprezentace dojít a zda nechá přebujelou státní správu v
liknavém přístupu ke svým povinnostem a v represivním postoji vůči občanům.
Připravujeme rovněž další výzvy, mezi jinými:
- snížení stavu zaměstnanců úřadů socialního zabezpečení o 90%
- snížení stavu zaměstnanců úřadů práce o 70 – 80%
- dramatická redukce v desítkách dalších úřadů
- kompletní zrušení některých organizací, jako exportní banka, hospodářská komora a stovky dalších
Každou redukci státní správy můžeme vysvětlit a zdůvodnit, lze spočítat, že tímto způsopbem lze
drasticky snížit roční výdaje státu a to až o 500 miliard Kč.
Žádáme, abyste nečekali na výsledky voleb, ale jednali okamžitě a to ve prospěch občanů tím, že na
základě této výzvy začnete prvním krokem, a to drastickým omezováním státní byrokracie v oblasti
stavebních úřadů, snižováním výdajů na tento aparát a jeho plnou digitalizací, která rozhodně nesmí
stát miliardy, protože digitalizace se všude ve světě provádí za účelem zrychlení a zefektivnění a
neznamená to, jak často slyšíme z úst ministrů, že něco nového a moderního prostě musí být drahé,
protože je to nové, moderní a má to zvýšit efekltivitu a produktivitu a proto je nutné navýšit rozpočet a
přijmout více lidí. Každý idiot umí vyhodit miliardu, aby ušetřil 50 milionů. Ale chce to opravdu
vzdělaného, technologií znalého a manžersky zdatného člověka, člověka s vizí a tvrdě pracujícího, aby
investoval desítky milionů a uřetřil miliardy.
Rozhodně však plná digitalizace stavebního řízení není nutná a netrváme na ní. Podle našich
propočtů, by bylo možné tuto agendu zvládnout jen tím, že žádosti stavebníků budou padat do datové
schránky stavebních úřadů, oněch 1100 úředníků, bude zprávy vybírat a přeposílat s předpřipravenými
templaty s žádostmi o vyjádření třetích stran, které do procesu vstupují, zpracovávat výstupy GIS a
mapových systémů a vydávat stavební povolení, a je možné to zvládnout i kdyby všechno mělo
probíhat jen přes PDF dokumenty a standardní pixelové a vektorové obrázkové formáty bez
specializovných informačních systémů.
Pokud se ale rozhodnete pro plnou digitalizaci stavebního řízení, tak to plně podpoříme a pokud se
za nějakých 300 milionů vybuduje systém, který vše usnadní a urychlí, takže bude možné z
doporučených 1100 pracovníků propustit dalších 500 a ponechat si pro účely stavebních řízení jen 600
lidí pro celou Českou republiku, tak by to byl slkutečně skvělý výsledek hodný moderní a pokročilé
země a necelých 6000 architektů tvrdě pracujících na projektech našich domů by jistě ocenilo, že na
schválení jimi zpracovaných projektů pracuje 600 tvrdě pracujících úředníků stavebních úřadů.
Dne 16. září 2021
Hnutí DNES
Komentáře nejsou povoleny.